Historie
Historie města Uherské Hradiště sahá daleko do minulosti. Existují doklady o tom, že již ve starší době kamenné bylo území dnešního města osídleno a to hlavně díky své ideální poloze s mírnými klimatickými podmínkami, úrodnou půdou a v neposlední řadě také řece Moravě. Na tomto území byla kdysi křižovatka významných obchodních cest, také díky tomu vznikl v 8. a 9. století důmyslný ostrovní pevnostní systém. Tři, původně pusté, ostrovy se staly útočistěm mnoha slovanských obyvatel a jejich centrem se stal tzv. Svatojiřský ostrov. Název ostrova je odvozen od kaple sv. Jiří, která na něm tehdy stála. Obydlené území (dnešní Uherské Hradiště, Staré Město a Sady) bylo centrem Velkomoravské říše. Jednalo se o mocenské, kulturní i náboženské centrum celé říše. Po jejím rospadu ale význam tohoto území pominul.
Ve 13. století byla jihovýchodní Morava stálým terčem vpádů nepřátel, kteří plenili úrodnou a bohatou Moravskou půdu. Těmito vpády trpělo nejen obyvatelstvo, ale hlavně také velehradský klášter, založený cisterciáckým řádem na počátku třináctého století. Proto opat Hartlib prostřednictvím olomouckého biskupa Bruna oslovil tehdejšího panovníka s prosbou o zajištění ochrany. Královští rádci a olomoucký biskup vybrali jako nejvhodnější právě ostrov, na kterém již tehdy stála ona kaple sv. Jiří a několik dalších rybářských chatrčí. Listina z 15. října 1257 se tak stává prvním dokumentem dokládající založení budoucího Uherského Hradiště, jejím autorem byl král Přemysl Otakar II. a mimo jiné z ní můžeme zjistit, že město bylo založeno na ostrovní půde náležící velehradskému klášteru nejen jako jeho ochrana, ale také jako ochrana blízké východní hranice.
Nové město začínalo přijímat první obyvatele z okolních trhových vsí, královského města Kunovice a také Veligradu (dnešní Staré Město). Toto osídlení dalo vzniknout dvěma novým trhovým vsím, každé s vlastním náměstím. Ta stojí dodnes a jsou specialitou města Uherské Hradiště. Náměstí měla pravoúhlý tvar, stejně jako ulice, které do něj ústily. Výjimkou byla jen Prostřední ulice, která obě náměstí spojovala a v jejímž středu se také v roce 1296 začala stavět první budova radnice. Základní plán byl pravděpodobně podobný původnímu slovanskému osídlení a v jádru města byl dodržen charakteristický středověký geometrismus, jen při krajích se město přizpůsobovalo svému opevnění.
Nové město nemělo žádný ustálený název. Na zakládací listině z roku 1257 nijak pojmenováno nebylo a další listina z roku 1258 jej nazývá Novým Velehradem. Tento název se však přestává používat již na konci 13. století a v roce 1294 se poprvé objevuje název Hradiště. Ten byl dobovými prameny často nářečně zkomolen například na Hradisst, Hradisscze a z českého názvu se také vyvinul německý a latinský Radisch. Přívlastek „Uherské“ se začíná používat až v roce 1587. Častěji to je však až na konci 17. a začátku 18 století.
Nové královské město mělo řadu důležitých výsad. Jednou z nejdůležitějších bylo právo konat dva týdenní trhy a jeden trh výroční. Od 14. století se navíc konal ještě druhý výroční trh, díky němuž se Hradiště stalo jedním z měst s nejrozvinutějším tržním režimem v království. Trhy měly samozřejmě značný význam pro řemeslníky z Kunovic a Starého Města, kteří se do Hradiště díky tomu stěhují. Mezi další výsady můžeme zařadit mílové právo, které zakazovalo v okolí města šenk, právo ražby mince (které zůstalo pravděpodobně nevyužito) nebo tzn. brněnské právo v oblasti soudnictví. Městu byly také darovány zeměpanské vsi a povoleno užívání pozemků ve Starém Městě a Uherském Hradišti.
Dálková cesta do Uher, která tehdy územím procházela byla přeložena tak, aby procházela přes celé město. Za mostem přes řeku Moravu Staroměstskou bránou přes obě tržiště a Kunovickou bránou pokračovala dál z města. Tyto dvě brány se v historických pramenech uvádějí poprvé v roce 1362 v souvislosti s vybíráním mýta a mostného. Do Hradiště ale vedla ještě třetí brána, nazývaná Zadní, Shořelá (po požáru roku 1609) a někdy také královská. Dnes ji známe spíše pod názvem Matyášova brána.
Jelikož původní poslání města mělo být strategicko-vojenské, bylo potřeba vybudovat opevnění. První opevnění bylo dřevěné, tvořené valem s palisádou. Ke zlepšení obranného systému byly městu poskytnuty v 1. polovině 14. století daňové úlevy a různé příspěvky. Od poloviny 14. století začíná výstavba kamenných hradeb. V 15. století město obklopoval věnec kamenného opevnění, které bylo radikálně přebudováno po skončení česko-uherských válek na konci 15. století. Práce na zdokonalování hradeb ale pokračovaly i v následujících letech. Zejména v 17. století v průběhu třicetileté války. V konečné podobě byl systém hradeb tvořen vnitřní kamennou hradbou, sedmi věžemi (3 měly kruhový půdorys, 4 pravoúhlý), hradebním příkopem a vnější kamennou hradbou s bastiony.
V průběhu několika staletí zaznamenalo Uherské Hradiště velmi složitý historický vývoj, který byl narušován neustálými nájezdy a boji s nepřáteli. V 16. století město muselo odolávat útoku kumánských hord, v 17. století střetům v období třicetileté války, na přelomu následujícího století tureckým vpádům a v 1. polovině 18. století také pruskému tažení. Za něj bylo město Uherské Hradiště také poprvé a naposled dobito. Stalo se tak v roce 1742. O čtyři desetiletí později již město přestává plnit obrannou funkci, je ale stálo sevřeno uvnitř původních hradeb. Za ně se začíná rozrůstat až v závěru 1. poloviny 19. století. Výraznější výstavba rozšiřující půdorys města započala až v 70. letech téhož století.
Na sklonku 19. století bylo v Uherském Hradišti postaveno také značné množství významných budov. Za všechny jmenujme například novou radnici, justiční palác nebo budoucí náměstí Františka Palackého. Na začátku 20. století byla stavební činnost orientována hlavně na několik průmyslových podniků. Příznivý vývoj města narušila až 1. světová válka. V meziválečném období však město pokračovalo ve výrazném vzestupu a příznivě reagovalo na tehdejší významné reprezentanty architektonické avantgardy (Bohumil Fuchs, Vladimír Zákrejs). Oba tito architekti se významně podíleli na utváření moderního vzhledu města.
Zdroj: Město Uherské Hradiště
